|
|
Změny fyzikálně-chemických parametrů povrchových vod ve vazbě na hydrologické extrémy. Aplikace v modelovém povodí Rolavy.
Šajnarová, Lucie ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
5 Abstrakt Diplomová práce se zabývá změnami ve fyzikálně-chemických parametrech povrchových toků v reakci na extrémy, zejména zvýšené průtoky v důsledku vyšších srážkových úhrnů nebo tajícího sněhu. Bylo použito povodí horní Rolavy s rašelinišťi v povodí a minimálním antropogenním ovlivněním. Hlavním cílem práce byla analýza chování elektrické konduktivity při událostech, kdy došlo ke zvýšení průtoků a kategorizace jednotlivých událostí podle tohoto chování. Dále byl zkoumán také vliv prekondice povodí na události a následné chování elektrické konduktivity. Využita byla především 10minutová data elektrické konduktivity a průtoků z automatických stanic ekohydrologického týmu PřF UK, popřípadě ČHMÚ. Mezi využité metody v práci patří homogenizace dat, konstrukce hysterezních smyček, kategorizace smyček, výpočet indexů pro jednotlivé hysterezní smyčky a PCA analýza pro prekondici povodí. Ve většině případů byl sledován reverzní vztah chování elektrické konduktivity během těchto událostí, mezi nejčastější typy chování elektrické konduktivity při nárůstu průtoku patří pomalý pokles konduktivity s minimálními hodnotami po kulminaci průtoku (při mírných srážkách, postupném tání sněhu) a pokles elektrické konduktivity s minimálními hodnotami ještě před kulminací průtoku, kdy během kulminace dochází k opětovnému...
|
|
|
Výskyt extrémních hydrologických jevů v povodí horní Ostravice
Cermanová, Eliška ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
Hlavním cílem této práce je vyhodnocení srážko-odtokových poměrů s bližším zaměřením na výskyt extrémních hydrologických jevů v horním povodí řeky Ostravice. První část práce je věnovaná literární rešerši o metodách hodnocení povodní a sucha, doplněná rešerší o současných poznatcích týkajících se změn srážko-odtokového režimu. Tato část je zakončená popisem fyzickogeografických poměrů zájmového povodí ilustrovaných mapovými výstupy. V druhé praktické části jsou dostupná data průměrných denních průtoků a denních srážkových úhrnů z ČHMÚ analyzovaná v období 1970-2020. Pettitovým testem homogenity bylo období rozděleno na dvě části (1970-1995 a 1996-2020) pro analýzu změny sezonality odtokového režimu a extrémních jevů. Pozornost je také věnovaná změně poměru základního a přímého odtoku pomocí indexu základního odtoku a odtokového součinitele. Pro detekování změny charakteristik frekvence výskytu, doby trvání a intenzity extrémních jevů byla použitá metoda prahové hodnoty a metoda nedostatkových objemů. Ve výsledku byl detekovaný posun sezonality výskytu povodní do dřívějších měsíců, a značný nárůst počtu a trvání období sucha. Rostoucí trend vykazuje také podíl základního odtoku, naopak trend odtokového součinitele je klesající. Klíčová slova: hydrologické extrémy, průtok, povodně, sucho, povodí,...
|
|
|
Vliv klimatické změny na hydrologické extrémy v horských povodích
Čermák, Daniel ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem nízkých průtoků v horských povodích Česka v kontextu s předpokládanou klimatickou změnou. K analýze jsou vybrána povodí Zdobnice, Vydry a Mumlavy. V první části jsou vyhodnocena historická meteorologická a hydrologická data od roku 1961 do roku 2019 získaná od ČHMU. Práce se dále soustředí na odhad možné změny hodnot průtoků ve vzdálené budoucnosti (do roku 2100) v důsledku změny klimatu. K těmto účelům je použit konceptuální model HBV, který je pro svoji robustnost pro tyto typy analýz široce využívaný. Pro vyhodnocení dopadů možných změn bylo definováno dvanáct alternativních scénářů, které byly vytvořeny na základě výsledků globálních a regionálních klimatických modelů vztažených přímo ke každému povodí. Kalibrace modelu byla provedena pomocí automatické funkce GAP optimization. Na základě nejlepších výsledků je kalibrační období nastaveno pro roky 1980 - 1998. Výsledky práce ukazují, že předpokladem pro klimatickou změnu je přibližný nárůst teploty o 1,5 řC - 4,5 řC. Zároveň je podle klimatických modelů předpovídána změna srážkových úhrnů o -10% až +10%. V důsledku těchto klimatických změn nastává v povodích posun sezonality odtoku. Tento posun je nejvíce patrný v povodí Zdobnice. Z hlediska nedostatkových objemů, které jsou v práci použity pro vyhodnocení...
|
|
|
Změny v extremitě a výskytu povodní v povodí Zdobnice
Čermák, Daniel ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Náplní bakalářské práce je vyhodnocení změny extremity a výskytu povodňových událostí v horském povodí Zdobnice. V literární rešerši je nejprve komplexně představena problematika povodní a stručně jsou popsány největší historické povodně v Česku a v povodí Zdobnice. Součástí rešerše je i fyzickogeografická charakteristika zkoumaného povodí. V praktické části jsou vyhodnocena data denních průtoků získané od ČHMÚ. Na základě dat byla provedena analýza odtoku se zaměřením na extrémní průtoky. Pro porovnání změny je datová řada rozdělena na dvě období (1945-1969 a 1970-2014), jejichž bod změny určily Pettitův a Buishandův test homogenity. K analýze sezonality jsou použity grafy směrových statistik, polární grafy, křivky kumulativních četností a povodňový index. Výsledkem těchto metod je zjištění, že se ve druhém období přesunulo těžiště povodňové zatížení do dřívějších částí roku. Zároveň byl zjištěn nárůst povodňových událostí v červenci. Klíčová slova: povodně, průtok, hydrologické extrémy, historické povodně, sezonalita, Zdobnice
|
|
|
Extrémní hydrologické jevy v povodí Rolavy
Vlach, Vojtěch ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Blahušiaková, Andrea (oponent)
5 Abstrakt Bakalářská práce se zabývá charakteristikou extrémních hydrologických jevů v povodí Rolavy, která se nachází na severozápadě Česka v Krušných horách. Hlavním cílem práce je porovnání hydrologických extrémů v pramenných oblastech se zaměřením na povodí horní Rolavy a jejího přítoku Slatinného potoka za využití homogenizovaných dat z experimentálního monitoringu katedry fyzické geografie a geoekologie PřF UK v Praze a ČHMÚ. Dalším cílem je zmapování vlivu hydrologických extrémů na fluviálně-morfologickou dynamiku zájmových toků s důrazem na korytotvorné procesy. Úvodní část práce se zabývá fyzickogeografickými a hydrografickými charakteristikami obou povodí. Hlavní část práce je věnována porovnání extrémních situací ve sledovaných povodích se zaměřením na povodně a sucho. Ve výsledném hodnocení bylo zjištěno, že Slatinný potok má větší sklon k extremitě kulminačních průtoků. Další součástí výsledků je i analýza změn sezonních výskytů pětiletých povodní na horním toku řeky Rolavy v obdobích 1967-1990 a 1991-2014. Klíčová slova: extrémní jevy, povodeň, sucho, fluviální dynamika, Rolava, Slatinný potok
|
|
|
Dynamika odtoku v povodí horní Křemelné
Součková, Markéta ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Práce analyzuje a shrnuje poznatky o dynamice odtoku v povodí horní Křemelné (JZ Čechy - Šumava). Teoretická část práce popisuje dosavadní poznatky o hydrologických extrémech v kontextu probíhající klimatické změny v regionu střední Evropy. Rovněž se věnuje retenci vody v pramenných oblastech, fyzickogeografickým faktorům ovlivňujícím odtok a přístupům k hodnocení odtoku. V rámci praktické části práce byl důraz kladen na korektní sestavení konzumpčních křivek a očištění časových řad. Prostřednictvím základní hydrologické statistiky byl poté zhodnocen denní, měsíční a roční režim průtoků ve státním profilu Stodůlky a ve vybraných experimentálních povodích Katedry fyzické geografie a geoekologie PřF UK v Praze. Výsledky poukazují na mírně nevyrovnaný režim průtoků v povodí horní Křemelné. Nejvyšší vodnost je typická pro jarní období během tání sněhové pokrývky a zřetelné jsou také zvýšené průtoky v době zimních povodní. Zvýšené průtoky v letním období se projevují v denním, nikoliv v měsíčním chodu průtoků, a to z důvodu krátké doby jejich projevu.
|
|
|
Vliv hospodaření se srážkovou vodou na zmírnění extrémních hydrologických jevů
Pešková, Jitka ; Štibinger, Jakub (vedoucí práce) ; Miroslav, Miroslav (oponent)
Disertační práce se zabývá tématikou vlivu hospodaření se srážkovou vodou na zmírnění extrémních hydrologických jevů. Vzhledem k faktu, že se jedná o téma velmi široké, které není možné komplexně zpracovat, práce cílí na vybrané aspekty této problematiky. Práce je rozdělena do dvou částí. První část práce je rozdělena do následujících 5 kapitol: Voda v krajině, Vodní režim, Hydrologické extrémy, Regulace vodního režimu a Legislativa. V rámci těchto kapitol jsou shrnuty dostupné tuzemské a zahraniční poznatky o možnostech hospodaření s dešťovou vodou jak ve volné krajině, tak v urbanizovaném území se zaměřením na zmírnění extrémních hydrologických jevů (povodně, sucha), včetně legislativního zabezpečení vodního hospodářství na úrovni ČR a EU.
Druhá část disertační práce je zpracována formou komentovaného souboru 4 vědeckých studií (soubor prací), jejichž výsledky byly prezentovány formou publikovaných článků ve vědeckých recenzovaných časopisech. První studie cílí na posouzení účinnosti přírodě blízkých způsobů hrazení bystřin z hydrotechnického hlediska a z pohledu prostupnosti pro vodní faunu. Druhá studie se zaměřuje na území pomoravské nivy, kde se opakovaně projevují negativní dopady povodní a sucha. Práce se zabývá řešením hydrologické bilance tohoto území pomocí modelu WBCM-7. Třetí studie se zaměřuje na určení retenční drenážní kapacity na územích odvodněných systematickou drenáží. Poslední studie pak popisuje možnost využití Fourierových řad při hodnocení vlivu evapotranspirace na odtoky z malých povodí během suchých období. V rámci disertační práce jsou tyto studie propojeny doplňujícím komentářem.
|
host ::
RSS.